stránky o zvířatech

Existují koně, kteří ještě žijí i dnes neochočení a volně žíjící v přírodě.Je to už jen vzácně protože lidé z celého světa s nimi měli jiné plány.Buď si je ochočit a nebo na jatka.Je to smutný příběh o tom, jak koně přišli o své rodné prostředí a o nespoutanou svobodu.Teď nevím jestli jste viděli film Ohnivý oceán.Dávali to někdy v červenci.Já jsem akorát byla na táboře ale mamka mi to natočila.Byl to nádherný příběh o tom, jak koně věří v člověka a člověk v koně.A proč se o tom tady zmiňuju?To protože kůň jednoho (pána) muže který hrál hlavní roli byl plemene Mustang(tedy z volné přírody).Ochočil si ho a vyhrál s nim závod přes poušť.Ten závod se jmenoval OHNIVÝ OCEÁN.Mno a nakonci zase toho koníka pustil do volné přírody, aby mohl zase žít jako normální volně žijící koně.Můžu vám říct, že to byl docela smutný příběh.Já jsem u toho brečela ake nestydim se za to.

Dříve byl mnoho volně žijících koní ale dnes je nejznámější plemeno mustang.

Divocí koně jsou odjakživa považováni za jakýsi symbol svobody a volnosti. Pro mustangy, divoké koně amerického Západu, to platí dvojnásob. Především proto, že jejich domovem jsou nekonečné severoamerické prérie, které představují volnost doslova bez hranic. A pak - tito koně nejsou svobodní od prvopočátku, jsou to domácí koně, kteří si svou svobodu téměř "vybojovali", museli se naučit přežít ve volné přírodě bez lidské pomoci, bez přikrmování, úkrytů před nepohodou i bez ochrany před přirozenými nepřáteli. Ale ke skutečné svobodě patří i ta nebezpečí.

POMOCNÍK INDIÁNŮ

Prérijní indiáni se zpočátku jezdců na koních báli, ale rychle si zvykli a brzy také pochopili, jak je takový kůň užitečný. Naučili se mustangy lovit, krotit je a jezdit na nich. Na koních vyráželi do válek proti jiným kmenům i proti bělochům, ale koně jim pomáhali i v běžném životě. Kočovné kmeny používaly koně k nošení či vlečení břemen, lovci se vydávali na koních na lov bizonů... Indiánští koně se od divokých mustangů nijak nelišili, pokud utekli, znovu se přidali ke svým divokým bratrům. V důsledku postupného vyhlazování indiánů a jejich ústupu do rezervací, stejně jako v důsledku technického pokroku - vzniku železnic, později pak rozvoje automobilismu - ztráceli mustangové svůj význam jako jezdecká a pracovní zvířata. Ale z přírody nezmizeli. Ještě na počátku dvacátého století odhadovali přírodovědci, že jich na území Spojených států žije kolem jednoho milionu. Bohužel, tento symbol svobodné Ameriky má jednu zásadní vadu - stáda mustangů obývají rozsáhlé pastviny a spásají trávu, která, podle mínění člověka, nepatří jim, nýbrž farmářům a jejich domácímu skotu... Farmáři proto vyhlásili mustangům nemilosrdný boj - vybíjeli je a jejich maso používali jako krmivo pro psy. V současné době jsou mustangové ve východních oblastech USA vyhubeni zcela, na západě jich zbývá necelých 20 000 jedinců roztroušených po malých skupinkách v odlehlých oblastech Nevady, Wyomingu, Utahu, Washingtonu, Oregonu, Kalifornie, Idaha, Montany, Colorada, Nového Mexika a Arizony.

ZÁKON PRO MUSTANGY

Už v sedmdesátých letech se mustang dočkal zákonné ochrany, ale od vydání zákonů ke skutečné ochraně vede ještě dlouhá cesta. Zákon na ochranu mustangů (byl vyhlášen v roce 1971) má navíc obrovské množství odpůrců v řadách farmářů a chovatelů dobytka. Ochránci přírody navíc bojují proti dávným tradicím, kdy se lov divokých mustangů považoval za sport. Bohužel, dnes se mustangové neloví proto, aby byli zkroceni a osedláni, ulovení koně putují na jatka, neboť jejich maso je v současné době ceněno jako mimořádná lahůdka. Naštěstí mají mustangové kromě odpůrců i mnoho přátel, kteří se snaží pomocí tisku, rádia a televize přesvědčit veřejnost i vládu, že tento symbol svobodné Ameriky je svým způsobem jejím přírodním a zároveň i kulturním dědictvím, které je nutno zachovat pro budoucí generace. Jejich práce není snadná, ochránit skupiny mustangů roztroušené po tak rozlehlém území vyžaduje obrovské úsilí, ale v posledních letech se zdá, že (alespoň někde) mustangové přibývají, přestože ona neomezená svoboda už pro ně není - ani v zemi neomezených možností - samozřejmostí.

ADOPTUJTE MUSTANGA

Lov mustangů má v Americe staletou tradici, zákon proto i dnes povoluje, aby si každý směl jednoho mustanga odchytit a takzvaně ho adoptovat. Zájemce se však musí písemně zavázat, že se bude o odchyceného mustanga pečlivě starat a že ho nedá utratit. Ochránci mustangů pak dohlížejí na to, aby se zvířeti skutečně dostalo potřebné péče a aby nepřišlo k úhoně ani při změně majitele.

ZDIVOČELÝ, ALE NE DIVOKÝ

Vzhled domácích koní samozřejmě ovlivňují chovatelé pečlivým výběrem rodičovských zvířat. Zdivočelí koně, jejichž rozmnožování člověk nijak neovlivňoval, vytvořili v průběhu let určitý typ nevysokého, odolného a otužilého plemene. Protože nikdo nedbal na jejich plemenitbu, mají nejrůznější zbarvení. Přesto svůj domácí původ nezapřou: nikdy nezdivočeli tak, aby získali zpět znaky pravých divokých koní. Jedním z nejtypičtějších je např. krátká stojatá hříva - mustangové si uchovali dlouhou hřívu domácích koní.

NÁVRAT DO ZEMĚ PŘEDKŮ

Kůň se do Ameriky dostal až ve středověku, s příchodem bílých kolonizátorů, do té doby v Americe koně nežili. Jenže toto tvrzení není zcela pravdivé, přesněji bychom měli říct, že koně v Americe nežili v době, kdy se v ní objevil člověk. Amerika je totiž původním domovem koní. Právě v Severní Americe nalézají paleontologové kosterní pozůstatky předků pravých koní. Koně rodu Equus se tady vyvinuli před třemi nebo dvěma miliony let. Po pevninském mostě, který tenkrát spojoval Severní Ameriku s Asií, se dostali do Starého světa. Po zániku pevninského mostu americká populace z neznámých příčin vyhynula, zatímco ve Starém světě se koně dál vyvíjeli do podob, jaké známe dnes.

zdroj:kniha a stajjanek.blog.cz